Zápisky starého prasáka

Anotace

Zápisky starého prasáka jsou výborem ze sloupků, které Bukowski napsal pro losangeleské hipísácké noviny Open City v letech 1967 - 1969. Jde o žánrově pestrý soubor, v němž se syrové příběhy a stylizované vzpomínky prolínají se svéráznými úvahami a trefnými aforismy. Bukowski píše o karbanu, bitkách a pitkách, bizarním sexu, psaní, toulání, dostizích a sázkách, o Nealu Cassadym, Ginsbergovi a revolucích, o samotě, lásce a smrti, šílenství a sebevraždě. Symfonií selského rozumu jsou jeho fejetony, ve kterých jízlivě i vtipně rozjímá o umění, sexu i aktuálních politických událostech - atentátu na Roberta Kennedyho, prezidentských volbách, Dubčekovi a srpnu 1968. Pro někoho bude šokující gusto, s jakým Bukowski porušuje zavedené normy, někoho zase překvapí něha, s jakou si v poetických minitextech brouká s dcerou.
Největší síla Charlese Bukowského totiž nespočívá v prasečinkách a morbidních provokacích, ale v jeho schopnosti najít originální téma, rozvinout zápletku a dovést příběh k pointě; v jeho humoru a umění trefného pojmenování; ve schopnosti namíchat koktejlů z brutality a něhy zároveň. Na první pohled se zdá, že se lidé v jeho povídkách „jenom zabíjejí nebo propadají šílenství nebo někoho vraždí", jak údajně prohlásil jeho otec - pod jejich drsnou slupkou se však skrývá poeticky lahodná družina.