100%

Hana Andronikova

Hana Andronikova
Hana Andronikova
Národnost:ČeskáČeská
Narozen:09.09.1967 (Zlín)
Věk:56
Pohlaví:Žena Žena

Životopis

Prozaička Hana Andronikova se narodila 9. září 1967 ve Zlíně. Vystudovala Filosofickou fakultu University Karlovy v Praze, obor angličtina – čeština. Po ukončení působila jako personální manažerka v českých i zahraničních firmách. V roce 1999 odešla z podnikatelské sféry a věnuje se výhradně literatuře. Žije v Praze.

Pro tvorbu Hany Andronikové je příznačná potřeba důkladně ohledávat ženskou identitu, a to cestou poznání rodových kořenů, pojmenování genia loci rodného prostoru, ale i skrze zachycení a pochopení schopností člověka zdolávat extrémní úkoly a situace. Autorčina výpověď je v tomto směru emocionální, ostrá vůči sobě i společnosti, jejíž je součástí a která dopustila proměnu světa v nevyzpytatelné a mnohdy kruté theatrum mundi. Přesto nelze konstatovat, že prózy Andronikové trpí pocitem životního defétismu. Naopak, autorka glorifikuje vnitřní síly, které její hrdinky v sobě dokáží v dané situaci zmobilizovat, a jejich schopnosti vtáhnout do svého pozitivního „silového pole“ i lidi kolem sebe. V románové prvotině Zvuk slunečních hodin retrospektivně přehlížíme modelovou mozaiku ženských osudů, jak je formovalo dvacátého století: od první republiky, na jejímž půdorysu se rozehrává milostný vztah mladé dvojice, přes reflexi traumatizující zkušenosti holocaustu a následných politických procesů v komunismu, až po katarzní revoluční proměnu v roce 1989. Fenomén času hraje u Andronikové důležitou roli. Ovšem nikoliv čas jako prvek tematický, ale architektonický: spisovatelka komponuje román jako soustavu motivicky návratných dějových polí, jejichž střídání není pravidelné, ale přesto je propojené v narační kruh. Po otevření jedné komnaty čtenář vstupuje do dalších místností, přičemž příběhová prohlídka probíhá značně nesoustavně – stejně roztržitě jako se odvíjí lidské myšlení či vzpomínání. Pečlivá výstavba příběhu ale umožňuje čtenáři bezpečně identifikovat mizející a znovu se objevující postavy, místa a události. I proto, že Andronikova je z rodu dynamických vypravěček. Vytváří takřka filmový obraz, v němž se v rychlém sledu střídají příběhové i situační sekvence. Nezůstává však u náznaků, nedotaženosti nebo povrchnosti vypravěčského nazírání, je obrazovou maximalistkou, která se nebojí detailu. Dokáže vystavět dramatické dialogy nebo rozklenout bohatou monologickou výpověď, v níž je obsažena životní urputnost, neštěstí, ale i krása; v jejím podání pulsují napětím i popisy míst, situací či lidského psychologického rozpoložení. Autorka má tendenci spíš ke kratším, až strohým větám, což potvrzuje knížka povídek Srdce na udici, v níž jsou zpracovaná „malá velká“ dramata soudobého člověka z pohledu vypravěčů mužských i ženských, mladých i stárnoucích. K vyprávěcím postupům Andronikové se zde přidává metoda zrcadlení: texty se vzájemně prolínají a doplňují a jednotlivé postavy si předávají vypravěčské slovo z povídky do povídky.


Autorčin debut Zvuk slunečních hodin získal v roce 2001 Literární cenu Knižního klubu a v roce 2002 cenu Magnesia Litera v kategorii objev roku. V březnu 2008 plánuje vydat nový román s pracovním názvem Blues v nakladatelství Odeon.

Zdroj:Wikipedia


Knihy

Počet knih: 5 

Období, ve kterém působil Hana Andronikova

Moderní literatura » 21. století » Česká literatura

Komentáře

Zatím nebyl napsán žádný komentář

Přidat komentář

Fotografie

Hana Andronikova
Hana Andronikova
Hana Andronikova
Hana Andronikova
Hana Andronikova
Hana Andronikova
Přidat fotografii

Odkazy

Zatím nebyl vložen žádný odkaz

Přidat odkaz

Hodnocení

HodnoceníUživatelČas hodnocení