12.3.-30.5.2010 Záhada Kroniky trojanské

ZÁHADA KRONIKY TROJÁNSKÉ. POČÁTEK ČESKÉHO KNIHTISKU.
První tisky z první tiskařské dílny v Čechách
Galerie Klementinum, 12. března – 30. května 2010


    Návštěvníci výstavy se mohou těšit, kromě jiného, na sedm cimélií české typografie - sedm známých tisků, z první tiskařské dílny v Čechách, činné asi od roku 1476 v západočeské Plzni. Šest z nich má ve svých fondech Národní knihovna ČR, sedmý unikát vlastní Strahovská knihovna premonstrátů. Tři tisky jsou latinské, zbylé čtyři české. Budou vystaveny ve dvou trezorových místnostech, vybudovaných v roce 2007 u příležitosti zapůjčení Codexu gigas ze Švédska. V minulém století je všechny najednou mohla česká veřejnost vidět pouze dvakrát, naposledy v roce 1976.
    Expozice si neklade za cíl sledovat vývoj našich nejstarších oficín, představuje návštěvníkům, z různých úhlů pohledu, historii uvedení knihtisku do českých zemí a snaží se objasnit, v éře elektronických médií, některé podstatné změny, které knihtisk přinesl lidem na sklonku středověku.
    Úvodní část výstavy ukáže předstupeň této nové metody – tisk jednolistových xylografických obrázků, přiblíží vlastní technologii Gutenbergova vynálezu tisku pohyblivými literami i s důsledky, které záhy knihtisk přinesl ve výrobě knih i v mediální komunikaci, včetně jeho rozšíření z Německa do dalších evropských zemí. Z fondů NK ČR bude vedle všech tří Gutenbergových tisků/fragmentů, chovaných dnes na našem území, prezentován výběr z unikátní a vizuálně atraktivní kolekce kolorovaných dřevořezových jednolistů Gutenbergovy doby i rarissima, tvořená některými nejstaršími tisky, vydanými v jednotlivých evropských zemích. Navazující oddíl představí město Plzeň, kolébku českého knihtisku a její často dramatický vývoj v 15. století.
    Návštěvníci spatří vůbec poprvé vystavený tzv. Odpustkový list, vydaný za účelem shromáždění prostředků na boj proti Turkům a obranu Kypru, který v Mohuči vysadil Johann Gutenberg v r.1454.


Záhada Kroniky trojánské
    V rámci výstavy se návštěvník pomyslně vydává rozplétat záhadu Kroniky trojánské, jež je nejznámějším z nejstarší skupiny českých tisků. Je s ní spojen boj v mnohém podobný zápolení o pravost Rukopisů zelenohorského a královédvorského. Od konce 18. století se v české knihovědě vedou spory, zda nejstarším domácím tiskem je Trojánská kronika, na jejímž konci je letopočet 1468 (Plzeň by v tom případě byla asi osmým místem, kam se Gutenbergův vynález dostal), anebo jsou jím až latinská Statuta Arnošta z Pardubic, s nezpochybnitelným vročením 1476.
    Uvedení knihtisku do našich zemí v roce 1468 silně hájila generace národního obrození i nemalá část badatelů 20. století. Věrohodně ho vyvrátila Emma Urbánková, když prokázala, že sazeč letopočet jen mechanicky převzal z rukopisné předlohy, dodnes dochované v Knihovně Národního muzea. Její závěry potvrzuje nově provedená datace těchto tisků pomocí vodoznaků v papírech: Plzeňská tiskárna nejprve ve 2. polovině 70. let 15. stol. vydala tři latinské tituly pro potřeby katolické církve, teprve v 80. letech se přeorientovala na jazykově českého, laického čtenáře a vydala celkem čtyři tituly, mezi nimi právě i oblíbené pověsti z trójských válek.
    Důvodem, proč byla první tiskárna zřízena v Plzni, se zdá být tehdejší společensko-politická situace. Plzeň představovala v husitských Čechách 15. stol. ryze katolické město, několikrát bezúspěšně obléhané husitskými vojsky. Katolické duchovenstvo zřejmě iniciovalo vznik tiskárny. Samotná volba titulu, který se stal jedním z prvních tisků (Kronika trojánská), nabízí vysvětlení i jistou paralelu, kterou mohla dobová šlechta i měšťanstvo chápat mezi několikerým obléháním Plzně v dobách husitských válek, z nichž nejdelší trvalo téměř rok a líčením příběhů z obléhání bájné Tróje.
    Podoba našich nejstarších tisků v mnohém kopírovala soudobé české rukopisy a byla dosti odlišná od vzhledu mladších tištěných knih. I když se asi nadobro musíme rozloučit s mýtem, že jsme byli prakticky druhým národem, který poznal taje nového vynálezu, přesto je práce prvního českého typografa, jehož jméno dodnes s jistotou neznáme, i v evropském kontextu v mnoha ohledech zajímavá a zaslouží si představení širší veřejnosti.
Barbora Stýblová
Tisková mluvčí NK ČR
barbora.styblova@nkp.cz
tel: 737063612


O výstavě:
ZÁHADA KRONIKY TROJÁNSKÉ. POČÁTEK ČESKÉHO KIHTISKU.
Národní knihovna ČR - Galerie Klementinum
12. března – 30. května 2010
Otevřeno úterý – neděle 11:00 – 18:00 hod.
Vstupné: dospělí 60 Kč, senioři, studenti a děti 10 - 15 let 40 Kč, skupina 10ti a více osob / 1 osoba 40 Kč; děti do 10 let zdarma.


Zdroj:www.nkp.cz


  -  Termín přidání novinky22.9.2017 04:46  -  Přidat komentář