73%

Strakonický dudák

978-80-7399-254-5
978-80-7399-254-5
Knihu četloVlastní
ČetloVlastní
12
Autor:
Podtitul:Strakonický dudák aneb Hody divých žen
Zkuste koupit knihu na KOSMAS.czPřidat komentářPřidat recenziPřidat odkazPřidat obálkuPřidat inzerát na knihu do bazaru

Obsah

Strakonický dudák, dramatická báchorka se zpěvy, sestávající ze tří jednání, vyšla poprvé v roce 1847 s podtitulem „Hody divých žen“.

Hlavní postavou hry je bodrý český muzikant - dudák Švanda. Právě jeho dudy symbolizují „poctivou staročeskou muziku“, hrdý národní symbol. Švanda se rozhodne odejít do světa, aby si hraním vydělal nějaké peníze. Potřebuje je k tomu, aby si konečně mohl vzít svou vyvolenou Dorotku, dceru hajného Trnky. Otec dceru vychovává drsným způsobem („Hubu drž a táhni“) a sňatku s chudým Švandou, který navíc vyrůstal bez rodičů, nepřeje.

Hned první noc na cestě Švanda usíná na pasece. Dochází k protnutí reálného lidského světa a světa pohádek - k Švandovi přistupuje jeho matka, lesní víla Rosava, a očaruje jeho dudy - „zazněte smutným pro úlevu, veselost chtějte světu dát!“. Dozvídáme se také něco o osudu lesních víl. Když se lesní panna zamiluje do člověka, královna vil ji vyžene; z vyhnané víly se stane polednice a později divá žena.

Určitým protipólem Švandy, který zatím stále touží po cizině, je patriotický Kalafuna - poctivý český člověk, který netouží po dálkách. Také býval chudý, ale na nevěstu si počkal a trpělivě vydělával. Kalafuna marně přemlouvá proto Švandu, aby nikam neodcházel.

Ve městě se Švanda setkává s nejzápornější postavou celé hry - vychytralým podvodníkem Pantaleonem Vocilkou. Je to zběhlý student, bezcharakterní člověk, který se neštítí žádné špatnosti. Nechá se od Švandy najmout jako jeho sekretář a domluví hraní před smutnou princeznou. Princezna Zulika spolu s králem Alenorosem představují pohádkový svět. Jsou ale rozmařilí, nelidští, bezohlední. Princezna se skutečně rozesměje a chce si vzít Švandu za muže. To vyvolá odpor jejího původního nápadníka, prince Alamíra, který Švandu zatkne a rozhodne se ho popravit.

Ve vězení navštíví Švandu jeho matka Rosava. Tím poruší zákon vil a po krátké chvíli prožitého mateřského štěstí je proměněna v polednici; zůstane jí, dokud některá dívka věrností nevysvobodí Švandu ze všech nebezpečenství. Královna vil Lesana se rozhodne, že Švanda musí zahrát při hodech divých žen. Rosava ale věří v Dorotčinu lásku a v šťastný konec.
Švanda se sice šťastně vrací domů, stal se ve světě proslaveným strakonickým dudákem, Dorotka mu ale neodpustí jeho zradu a odmítá ho. Vocilka Švandovi poradí, aby šel o svatojánské noci natrhat koření lásky - sám mu chce během této chvíle ukrást kouzelné dudy. Švandu čeká muzikantská povinnost - hrát lesním duchům a vílám k tanci. Pokud by podlehl jejich kouzlu, zabily by ho. Obětavá Dorotka ale vytrhne Švandu z kola ven a tím ho zachrání: kouzla pominou, Rosava je omilostněna. Podvodník Vocilkau pláchne i s dudami.

Hlavním tematem hry je vlastenectví a láska. Jednak láska mateřská (Rosavina k Švandovi), potom láska milenecká (Dorotčina k Švandovi) a konečně všudypřítomná láska k vlasti, reprezentovaná nejdříve Kalafunou, později i „zmoudřelým“ Švandou. Přítomna je také kritika příživnictví, honby za penězi a vychytralosti (Vocilka).

Hra je proloženy popěvky, z nichž mnohé zlidověly a přispěly k velké oblibě a rozšíření dramatu.

Vydání

Žánr a kategorie knihy Strakonický dudák

Krásná literatura » Próza » Česká a slovenská próza