Na Větrné Hůrce

Je to velmi zajímavá knížka, kde se osudy hrdinů vzájemně prolínají a jsou vázány na území Větrné Hůrky a Drozdova. Líbí se mi způsob vyprávění - příběh vypravuje stará hospodyně Nelly zvědavému panu Lockwoodovi, své vyprávění opírá třeba i o dopisy od různých postav příběhu nebo toho, co od nich slyšela. Taky je zajímavé sledovat podobné prvky, které se objevovaly i v díle Emilyny sestry Charlotty Jane Eyrová. Například postava Heathclifffa se Janě v něčem podobá - je to sirotek, kterého do rodiny přivede otec a stále nad ním drží ochrannou ruku a děti ho tyranizují a matka ho v rodině nevidí ráda. A prvního spojence získají v chůvě. Rozdílem ovšem je Katka Earnshawová, která se s Heathcliffem spřátelí. V celém díle můžete najít různé situace, různé střípky z jejího života rozhozeny do postav, děje, prostředí. Například Hindley, který nakonec umíra opitý a bez peněz, může být vzpomínkou na bratra Brandwella, který skončil podobně. Rodina Lintonů umírajících na tuberkulózu se podobá úmrtí většiny členů její rodiny. Postava Kateřiny Earnshawové na konci života už trochu bez zdravého rozumu, která se vlastně v horším stadiu objevuje v Janě Eyrové v postavě Rochesterovy zákonité  manželky, mohla představovat poslední vzpomínky na matku (ale to jen má představa). V doslovu Květy Maryskové jsem se taky dozvěděla, že je po matčině smrti vychovávala přísná teta a jejím portrétem v románu je nejspíš pobožný Josef.