2003: Česká fantasy

Vydání: 20.10.2003 - Mladá fronta

Pozoruhodná směsice zajímavých povídek známých českých autorů.

První povídka je Malucha od A. Anderse. Maluchu od raného dětství pronásledují smrtelná nebezpečí. Díky svému bratrovi z nich vždy vyvázne. A taky ví, díky komu se do nich dostává. Kvůli Rusalce – duši své sestry-dvojčete, která zemřela při porodu. Není to však jen tak nějaké obyčejné dvojče, je to její druhé, horší já. Povídka ukazuje, že špatných vlastností se nemůžeme zbavit, ale můžeme – musíme – proti nim bojovat.

V povídce L. Medka Šero zachraňuje poutník svět a prochází branou do dalšího světa, aby ho taky zachránil. Až takhle zachrání všechny, bude to jeho konec. Je to jako smlouva s ďáblem.

Následuje nejvtipnější povídka – Kterak Drahomil objal Zlatušku od O. Neffa. Je to ironická pohádka s tragickým koncem. Princ Drahomil si má brát milovanou Zlatušku a zalituje, že si její lásku nemohl získat, že si byli od narození zaslíbeni. A jak se říká, nic si nepřej, nebo se to splní...

Další povídka je dobrodružná Naše smrt od R. Šusta. Hlavními hrdiny jsou Neit, učedník Mlčenlivých mistrů a Jasanka, dívka, která jako jediná přežila vyvraždění své vesnice kmenem Gerimů. Osud svede jejich cesty dohromady, a tak společně bojují proti Gerimům.

V Meči králů od I. Kuglerové se vypráví o Ruslanovi, kterého pro jeho kruté, ale nutné rozhodnutí v bitvě odsoudili a ocejchovali jako zrádce. Proto se přidá k druhé straně a ta pod jeho vedením málem poráží jeho bývalé vojsko.

Povídka Smrtníci od E. Dufkové mě zaujala asi nejvíc. Hlavní hrdinou je muž, který může opakovaně umírat, a tak si nechává platit za to, že se nechává zavraždit, aby publikum mohlo sledovat jeho smrt. Tímto způsobem potká Steru, dívku, která je naopak nesmrtelná. Smrt ji doslova fascinuje a považuje ji za něco krásného. Chtěla by ji zažít. Protože však ani necítí fyzickou bolest, musí smrtník vymyslet něco daleko krutějšího. Seznámí ji s jedním mladíkem a když se do něj Stera zamiluje, zabije ho. Bolest ze smrti přítele je pro ni stejná jako bolest vlastní smrti.

V další povídce Ty divné světy za humny od J. Rečkové následujeme výpravu, která prochází nejrůznějšími světy ve snaze najít ztraceného lva.

Poté se dostáváme k povídce Vlkodlak od V. Ríši, ve které vtipně popisuje absolventa kouzelnické akademie a jeho dalekou dobrodružnou cestu domů.

Povídka Jednomu lásku, druhému smrt od F. Vrbenské není vůbec legrační. Na pozadí soubojů mezi domorodci černými Tajji, kteří jsou proti kolonistům a chtějí se jich zbavit i za cenu války, a žlutými Tajji, kteří jsou kolonistům nakloněni a přejí si mír, se odehrává příběh Stínu, vůdce černých, a Moany. Ačkoli se milují, Moana ho nakonec ve jménu míru zradí a v podstatě pošle na smrt.

Závěrečná povídka Jed bratra mého od J. Mosteckého je poutavá, dobrodružná a zajímavá. Ukazuje trochu jiný pohled na hodného sv. Václava a jeho zlého bratra Boleslava. Já jsem vždycky nesnášela Boleslava za to, že zabil svého vlastního bratra, ale po přečtení této povídky bych to udělala taky a s chutí. Ovšem kdo se kdy dozví, jak to bylo doopravdy?