90%
2003: Česká fantasy
2003: Česká fantasy.... na kterou můžeme být hrdi.
Pozoruhodná směsice zajímavých povídek známých českých autorů.
První povídka je Malucha od A. Anderse. Maluchu od raného dětství pronásledují smrtelná nebezpečí. Díky svému bratrovi z nich vždy vyvázne. A taky ví, díky komu se do nich dostává. Kvůli Rusalce – duši své sestry-dvojčete, která zemřela při porodu. Není to však jen tak nějaké obyčejné dvojče, je to její druhé, horší já. Povídka ukazuje, že špatných vlastností se nemůžeme zbavit, ale můžeme – musíme – proti nim bojovat.
V povídce L. Medka Šero zachraňuje poutník svět a prochází branou do dalšího světa, aby ho taky zachránil. Až takhle zachrání všechny, bude to jeho konec. Je to jako smlouva s ďáblem.
Následuje nejvtipnější povídka – Kterak Drahomil objal Zlatušku od O. Neffa. Je to ironická pohádka s tragickým koncem. Princ Drahomil si má brát milovanou Zlatušku a zalituje, že si její lásku nemohl získat, že si byli od narození zaslíbeni. A jak se říká, nic si nepřej, nebo se to splní...
Další povídka je dobrodružná Naše smrt od R. Šusta. Hlavními hrdiny jsou Neit, učedník Mlčenlivých mistrů a Jasanka, dívka, která jako jediná přežila vyvraždění své vesnice kmenem Gerimů. Osud svede jejich cesty dohromady, a tak společně bojují proti Gerimům.
V Meči králů od I. Kuglerové se vypráví o Ruslanovi, kterého pro jeho kruté, ale nutné rozhodnutí v bitvě odsoudili a ocejchovali jako zrádce. Proto se přidá k druhé straně a ta pod jeho vedením málem poráží jeho bývalé vojsko.
Povídka Smrtníci od E. Dufkové mě zaujala asi nejvíc. Hlavní hrdinou je muž, který může opakovaně umírat, a tak si nechává platit za to, že se nechává zavraždit, aby publikum mohlo sledovat jeho smrt. Tímto způsobem potká Steru, dívku, která je naopak nesmrtelná. Smrt ji doslova fascinuje a považuje ji za něco krásného. Chtěla by ji zažít. Protože však ani necítí fyzickou bolest, musí smrtník vymyslet něco daleko krutějšího. Seznámí ji s jedním mladíkem a když se do něj Stera zamiluje, zabije ho. Bolest ze smrti přítele je pro ni stejná jako bolest vlastní smrti.
V další povídce Ty divné světy za humny od J. Rečkové následujeme výpravu, která prochází nejrůznějšími světy ve snaze najít ztraceného lva.
Poté se dostáváme k povídce Vlkodlak od V. Ríši, ve které vtipně popisuje absolventa kouzelnické akademie a jeho dalekou dobrodružnou cestu domů.
Povídka Jednomu lásku, druhému smrt od F. Vrbenské není vůbec legrační. Na pozadí soubojů mezi domorodci černými Tajji, kteří jsou proti kolonistům a chtějí se jich zbavit i za cenu války, a žlutými Tajji, kteří jsou kolonistům nakloněni a přejí si mír, se odehrává příběh Stínu, vůdce černých, a Moany. Ačkoli se milují, Moana ho nakonec ve jménu míru zradí a v podstatě pošle na smrt.
Závěrečná povídka Jed bratra mého od J. Mosteckého je poutavá, dobrodružná a zajímavá. Ukazuje trochu jiný pohled na hodného sv. Václava a jeho zlého bratra Boleslava. Já jsem vždycky nesnášela Boleslava za to, že zabil svého vlastního bratra, ale po přečtení této povídky bych to udělala taky a s chutí. Ovšem kdo se kdy dozví, jak to bylo doopravdy?
Zdroj:http://