95%

Karel Hynek Mácha

Karel Hynek Mácha
Karel Hynek Mácha
Národnost:ČeskáČeská
Narozen:16.11.1810 (Praha)
Zemřel:06.11.1836 (Litoměřice)

Životopis

Máchova rodina
Karel Hynek Mácha se narodil v pátek 16. listopadu 1810 v Praze, na Újezdě čp. 400/3 v domě U Bílého orla; koncem 19. století byl dům zbourán, dnes na jeho místě stojí dům nový (Újezd čp. 401) a je na něm umístěna pamětní deska, upozorňující na Máchův rodný dům. Pokřtěn byl v blízkém kostele Panny Marie Vítězné. Jméno Ignác (jež si počeštil na Hynek) získal po jednom ze svých kmotrů (Ignáci Mayerovi).

Máchovým otcem byl Antonín Mácha (1769-1843), mlýnský tovaryš, voják a později majitel krupařského krámku. Máchova matka Marie Anna Kirchnerová (1781-1840) pocházela z rodu českých hudebníků. Dva roky po Hynkovi se manželům Máchovým narodil syn Michal (1812-1871).

Kvůli finanční krizi nežila rodina na Újezdě dlouho. Několikrát se stěhovala, aby se nakonec, když bylo Máchovi šestnáct let, usadila na Dobytčím trhu (dnešní Karlovo náměstí) v domě U Hrbků (proti kostelu sv. Ignáce). Zde Mácha bydlel se svými rodiči do konce svých studií a odchodu do Litoměřic v září 1836; zde vznikla převážná část jeho literárního díla.

Studia
Máchovy školní začátky byly spojeny s farní školou při kostelu svatého Petra na Poříčí, obsazovanou křížovnickým řádem. Následovala studia hlavní školy u piaristů. V letech 1824 až 1830 studoval piaristické gymnázium na dnešních Příkopech. Od podzimu 1830 navštěvoval na pražské univerzitě filozofickou fakultu a mezi roky 1832 a 1836 studoval na téže univerzitě práva.

Uměl výborně německy a česky, ve škole se učil latinu; pod vlivem polských událostí (revoluce v roce 1830) a četby polských autorů (Adam Mickiewicz) se Mácha začal učit polsky.

V letech 1831 až 1832 navštěvoval přednášky Josefa Jungmanna, jenž povzbuzoval své žáky k literární činnosti a hodnotil jejich práce; Máchovi pochválil báseň Svatý Ivan.

Literární dílo
Své první básnické pokusy psal Mácha v němčině (Versuche des Ignac Macha, Hoffnung).

V roce 1830 se definitivně uchýlil k češtině a celá jeho další tvorba zůstala tomuto jazyku věrná. V prosinci 1831 vychází v časopise Večerní vyražení první Máchův text, báseň Svatý Ivan. V lednu 1832 následuje v témže periodiku báseň Abaelard Heloíze, pod níž je poprvé podepsán Karel Hynek Mácha.

V jeho básnické tvorbě nacházíme sonety i lyrickoepické skladby. Básně se vyskytují i v jeho prózách (Marinka, Cikáni).

V próze se Mácha věnoval hlavně historickým tématům. Rozhodl se napsat čtyřdílný román Kat, ale jeho části Vyšehrad, Valdek a Karlův tejn zůstaly pouze v náčrtcích. Jediná dokončená a časově nejpozdější část zamýšlené tetralogie z doby Václava IV. je Křivoklad (1834).

Cyklus Obrazy ze života mého (Večer na Bezdězu, Marinka) se odehrává v básníkově současnosti a kromě lyrizujících tendencí v něm nacházíme i autobiografické prvky, ostatně jako v celé Máchově tvorbě. Obě Máchovy práce byly uveřejněny v roce 1834 v Květech.

Nejrozsáhlejší Máchovou prací je román Cikáni. Pracoval na nich od října do prosince 1835. Bohužel neprošly cenzurou a poprvé vyšly kompletně až v roce 1857.

Z dalších Máchových próz lze zmínit Pouť krkonošskou, Návrat, Klášter sázavský, Valdice, Rozbroj světů či Sen.

Mácha si rovněž vedl literární zápisník, deníky a psal dopisy; právě tyto prameny jsou důležitými zdroji o Máchově životě.

Kontroverzním je Máchův intimní deník z roku 1835, částečně psaný šifrovaně. Obsahuje detaily z Máchovy každodennosti a otevřeně přibližuje jeho vztah s Lori. Poprvé deník neúplně rozluštil Jakub Arbes roku 1884, zcela pak Karel Janský (1890-1959) ve 20. letech 20. století, který se zasazoval o jeho nezveřejnění.

Poslední týdny a smrt
Na začátku srpna 1836 získal Mácha absolutorium na právech. Nástup do zaměstnání však odložil – aby mohl cestovat a aby byl v Praze při korunovaci císaře Ferdinanda českým králem. Koncem září nastoupil jako koncipient u litoměřického justiciára Josefa Filipa Durase (1793-1853).

1. října se v Praze narodil Lori syn Ludvík. 4. října jel Mácha do Prahy, aby potomka viděl. V noci 15. října se doslova rozběhl z Litoměřic do Prahy; bylo to naposledy, kdy Prahu navštívil a kdy viděl syna a Lori. V neděli 23. října si z vrchu Radobýlu, kde upravoval svou poslední báseň Cesta z Čech, všiml požáru dole ve městě. Při obětavém hašení se nalokal vody, jež mohla být zdrojem jeho pozdějšího infekčního onemocnění.

Začátkem listopadu se Máchovo zdraví rychle zhoršovalo. Měl průjem, ale žádné léky neužíval a dál chodil do kanceláře. 2. listopadu píše dva poslední dopisy – rodičům a Lori. V noci na 5. listopad se mu velmi přitížilo, zvracel a vyžádal si lékaře. Přesto ráno vstal a šel se omluvit do práce, kam jej přivolaný doktor nedovolil dojít. Zemřel v neděli 6. listopadu 1836 přibližně ve tři hodiny ráno. Úřední záznam uvádí jako příčinu Máchova úmrtí Brechdurchfall, tedy cholerinu, mírnější formu cholery, projevující se dávením a průjmy.

Pohřeb se konal na litoměřickém hřbitově 8. listopadu 1836 ve tři hodiny odpoledne za přítomnosti Máchova bratra Michala. Máchovy ostatky zde byly uloženy na téměř 102 let.

17. listopadu 1836 bylo v Praze v kostele svatého Ignáce na dnešním Karlově náměstí slouženo za Máchu rekviem. Kostel byl plný. Účastni byli Máchovi rodiče, studenti, profesoři, mj. Josef Jungmann.

Zdroj:Wikipedia


Knihy

Počet knih: 13 

Období, ve kterém působil Karel Hynek Mácha

Moderní literatura » 19. století » Romantismus » Český

Komentáře

Termín přidání komentáře2.8.2011 v 13:04
Chybí tady Cikáni, Křivoklát, Márynka
Přidat komentář

Fotografie

Karel Hynek Mácha
Karel Hynek Mácha
Přidat fotografii

Odkazy

Zatím nebyl vložen žádný odkaz

Přidat odkaz

Hodnocení

HodnoceníUživatelČas hodnocení